Psychoterapie

psychoterapie interier psychoterapie interier

CENÍK / OBEJNAT SE

Psychoterapie je odborná metoda, doslova léčba duše. V praxi to znamená, že za námi přicházejí lidé, kteří se rozhodli ve svém životě něco změnit, docházela jim síla nebo nápady, jak situaci řešit. Rozlišujeme několik možností pro psychoterapeutické setkání:

Některým klientům byla psychoterapie doporučena a oni se rozhodli přijít ji vyzkoušet. Základní technikou psychoterapie je rozhovor.

Mgr. Emilie Šípová, Ph.D. po vzájemné domluvě do psychoterapeutické práce zařazuje relaxaci, imaginaci, prvky autogenního tréningu, pracuje s barvami, vůněmi, rituály, sny.

Kvalifikovaného psychoterapeuta člověk obvykle vyhledá pokud:

  • jej trápí nepříjemné psychické stavy,
  • se ocitl v náročné životní situaci,
  • má zdravotní problémy, které současná medicína nedokáže vysvětlit,
  • zažil v minulosti něco nepříjemného, s čím se těžko vyrovnává,
  • potřebuje udělat důležité životní rozhodnutí,
  • chce udělat ve svém životě změnu,
  • cítí potřebu na sobě pracovat, lépe poznat sám sebe, rozvíjet se, atp.

Důvodů, proč lidé navštíví psychoterapeuta, je celá řada. To, co je potíž pro jednoho člověka, není pro druhého. Proto je vždy v pořádku, pokud se pro psychoterapii rozhodnete přesto, že lidé ve vašem okolí říkají, že ji nepotřebujete (a naopak). Důležité je vědět, že k psychoterapii nelze nikoho donutit, každý člověk se musí sám rozhodnout. Samotné rozhodování často probíhá v rámci prvních setkání s psychoterapeutem. Dobrý odborník nenabízí žádná rychlá zázračná uzdravení. Psychoterapie je proces, při kterém se musí snažit oba – psychoterapeut i klient. Jedině pak může dojít ke změnám, které může okolí klienta ex post označit jaké zázračné.

Při výběru psychoterapeuta je třeba věnovat pozornost některým informacím, které by Vám měl daný odborník vždy sdělit (terapeutovo vzdělání, jakou metodou pracuje a zda je tato oficiálně uznávána jako terapeutický směr, atd.). Když je člověku špatně, má tendenci jít na první místo, kde mu slíbí okamžitou pomoc, je schopen zaplatit závratné částky. Potíže pak většinou nejen že nezmizí, ale neodborným zacházením se mohou ještě zhoršit.

Témata, s nimiž se lidé na psychologa obracejí, jsou například

Vztahové problémy: manželské a partnerské problémy, rodinné problémy, problémy s dětmi, problémy s rodiči, konflikty, agrese ve vztahu nebo naopak pasivita ve vztahu, nevěra, komunikace ve vztahu, výchovné problémy, sexualita.

Náročné životní situace: ztráta zaměstnání, svatba, problémy při studiu, narození dítěte, úmrtí blízké osoby, nemoc (vlastní nemoc nebo nemoc blízkého člověka).

Nepříjemné psychické stavy: úzkost, samota, smutek, strach, nechutenství, atd.

Ne/zvládání návykových látek: drogy nebo alkohol, případně jiné závislosti

Jacobsonova progresivní svalová relaxace

V současné době žije velká část lidí pod stálým tlakem moderního životního stylu, vystavena rychlému životnímu tempu a stresu. A právě tento způsob v života nám může způsobovat celou řadu tělesných, ale i duševních potíží.
V roce 1929 Edmund Jacobson rozvinul jako terapeutický nástroj systém nazvaný Progresivní relaxace. Prokázal, že existuje souvislost mezi nadměrným svalovým napětím a různými poruchami těla a psychiky. Zjistil také, že snížení svalového napětí vede ke snížení aktivity nervového systému. Zjednodušeně tedy můžeme říci, že když jsou svaly napjaté, mozek je přetížený a to vede k nadměrné zátěži vnitřních orgánu (např. srdce, žaludek, střeva).
Pravidelné cvičení Jacobsonovy progresivní relaxace nám může pomoci ke svalovému uvolnění, ale hlavně k emočnímu zklidnění a ke zlepšení funkcí vnitřních orgánů. Pozorujeme také nárůst energie. Relaxace se velmi dobře hodí pro prevenci i léčbu psychosomatických poruch.
Jak cvičení probíhá? Cvičí se v sedě na pohodlné židli. Cvičení je spíše aktivizující, nedoporučuje se cvičit před spaním. Doba cvičení je přibližně 15-20 minut. V průběhu nácviku relaxace postupně (podle instrukcí terapeuta) zatínáme a uvolňujeme jednotlivé svalové skupiny. Soustředíme se přitom na pocity napětí a námahy (při zatínání svalů) a na pocity relaxace, úlevy a tepla při uvolnění svalstva). Pravidelné cvičení Jacobsonovy progresivní relaxace nám může pomoci nejen ke svalovému uvolnění, ale hlavně k emočnímu zklidnění a ke zlepšení funkcí vnitřních orgánů. Pozorujeme také nárůst energie.
Pokud se rozhodnete, že chcete Jacobsonovu metodu relaxace vyzkoušet, ráda Vám při jejím nácviku pomohu. Mgr. Hana Váchová, která v Poradě Praha tuto metodu nabízí.
(Zdroje: Víchová, V. Autogenní trénink a autogenní terapie. Praha: Portál, 2016, s. 131 – 133. Kratochvíl, Z. Základy psychoterapie. Praha: Portál 2006, s. 175-176.
Semináře: Relaxační techniky (PVŠPS, 2007), Relaxace - Autogenní trénink (PVŠPS, 2010) pod vedením PhDr. Gabriely Langošové.)

Základní rozdíl mezi psychologem, psychoterapeutem a psychiatrem

Psycholog je odborník, který vystudoval pětiletý akreditovaný studijní program psychologie (jednooborově nebo v kombinaci s jiným humanitním oborem). Poskytuje psychologické poradenství nebo psychodiagnostiku (pracuje se standardizovanými psychologickými testy). Pokud se rozhodne pracovat ve zdravotnictví, zahájí pětiletou předatestační přípravu a po složení atestace se stane klinickým psychologem a může své služby vykazovat pojišťovně, pokud s ním tato uzavře smlouvu.

Psychoterapeut je odborník, který poskytuje psychoterapii v oblasti zdravotnictví anebo mimo ně. Již delší dobu se sami odborníci nemohou shodnout, kdo a kde může psychoterapii poskytovat. Jedna skupina tvrdí, že psychoterapie má své místo pouze ve zdravotnictví (a tedy každý člověk, který je pro psychoterapii indikován, musí mít psychiatrickou diagnózu, která zůstává jako záznam v jeho lékařské dokumentaci). Druhá skupina zastává názor, že psychoterapie má své místo i mimo zdravotnictví a pro její indikaci není třeba člověka stigmatizovat diagnózou. Naopak, spousta lidí využívá procesu psychoterapie i jako prevence psychických potíží. Stanovisko Evropské asociace psychoterapeutů zní takto:  psychoterapeutem se stává a psychoterapii může vykonávat ten, kdo absolvoval kompletní výcvik v psychoterapii, který sestává z teoretického vzdělávání, sebezkušenostní části a praxe pod supervizí. Celkový počet hodin vzdělávání v psychoterapii nesmí být menší než 3200 hodin a vzdělávání musí být rozloženo nejméně do 7 let. První tři roky (přesněji nejméně tři roky) odpovídají teoretické přípravě na vysoké škole, kde se získá většina z počtu hodin teoretické části. Preferováno je vysokoškolské vzdělání humanitního nebo sociálního směru. Nejméně 4 roky trvá vlastní systematický výcvik. Sebezkušenostní část výcviku musí být minimálně 250tihodinová. V rámci zmíněných 7 let výcviku získává frekventant minimálně dva roky zkušenosti v praxi pod kontinuální supervizí.

Viz. stránky EAP: (struktura výcviku je zpracována podle verze 4 Evropského certifikátu pro psychoterapii; tedy podle znění schváleného v roce 2009). Za inspirace a odborné diskuse děkujeme kolegyni Mgr. Janě Brzkovské, www.psychoterapie-brzkovska.cz

Psychiatr je odborník, který vystudoval medicínu a dosáhl atestace v oboru psychiatrie. Psychiatr může stanovit diagnózu a předepsat léky. Většinou pracuje na pojišťovnu (buď ve zdravotnickém zařízení, nebo soukromé praxi). Pokud má psychiatr zároveň psychoterapeutický výcvik, může vykonávat k diagnostice také psychoterapii.

CENÍK / OBJEDNAT SE

Psychologická poradna, manželská poradna, psychoterapie, psychologicka poradna,psychoterapie praha,psycholog Praha,psychoterapeut praha,nevěra,úzkost, psycholožka praha,stres, relaxace, dětská psychologie, dětská psychoterapie, dětský psycholog praha, rodinná terapie

 
facebook